Červenec 2013

01.08.2013 23:23

Letní tábor našeho oddílu proběhl na našem tábořišti v Arnoštově a zúčastnilo se ho dvaatřicet skautů, jedna skautka a pět kluků z dětského domova. Začali jsme už v pátek 28. června stavbou, postupně přijížděli a pomáhali stavět ostatní členové oddílu. Nakonec jsme s vybudovaným táborem mohli být spokojeni.

Kluci se starali o celý chod tábora počínaje kuchyní a konče zajištěním vody na mytí. Pro některé to byl vůbec první kontakt s takovouto prací, zde nestačilo otočit kohoutkem nebo čekat u stolu, až mu někdo donese plný talíř pod nos. Tady každý počítal s tím, že přiloží ruku k dílu.  Že jím uprostřed noci zatřese kamarád a on musí vyjít hlídat to naše malé království, děj se co děj! Ale všichni to zvládli na výbornou. Zvláště musím pochválit ty nejmenší, teprve sedmileté vlčata. Ti, i když to jejich maminky očekávali s velkými obavami, patřili k těm, kteří tábor prožívali naplno a obrovsky si ho užívali. Dokázali, že se po celý rok připravovali zodpovědně a že jsou na nejlepší cestě stát se opravdovými skauty. Zatím si splnili vlčácký slib a vkročili na svou první opravdovou skautskou stezku. Moc jim držím palce, aby to nadšení hned tak nevyprchalo!

Ústřední hra se opět po letech věnovala indiánským motivům, potažmo indiánským pohádkám a pověstem. Kluci se dozvěděli mnoho zajímavého ze života Indiánů, naučili se novým dovednostem a hlavně - bavilo je to. Myslím, že si indiánské svobody a soužití s přírodou právě na tomto táboře každý vyzkoušel na plný plyn, přiměřeně svému věku i zkušenostem. Mám radost, že na závěrečném ohni se tak otevřeně děkovalo svým kamarádům a mnohým i slza ukápla, že tahle paráda už končí. Všichni, kdo tu s námi byli, z tábora odjížděli mnohem silnější, odolnější a hlavně připravenější. Vyrostli nejen výškově, ale i povahově, každý dokázal sám sobě, že není žádné ořezávátko nebo ňouma, který zvládne tak maximálně sedět za počítačem nebo koukat na televizi.

Po letech jsme si užili tábora bez deště, i když později bylo ještě mnohem krásnější počasí, nelitovali jsme. Prožili jsme krásných 16 dní ve skvělé společnosti svých nejbližších a ani moc nelitovali, že jsme letos na táboře dali přednost lesu před vodou. 

Moc děkuji hlavně dospělým vedoucím – Zdence Klemšové a Evě Kubištové, které ukrojili značný kus vlastní dovolené, aby tu s námi mohli být a věnovat se skautské práci. V neposlední řadě musím poděkovat i nejstarším členům současného oddílu v Mohelnici, kteří se již mílovými kroky blíží do vedení oddílu a kteří na táboře odvedli kus skvělé práce: Dominiku Hegmonovi, Jirkovi Klemšovi a Tomáši Kristovi.

Tak již za necelý rok na letním skautském táboře a zcela jistě v Arnoštově při hledání Posledního vládce větru Ahoj!

Hned po tomto táboře jsme pořádali pro děti z výchovného ústavu v Přestavlkách týdenní tábor. Je jasné, že tyhle děti jsou velmi náročné, ale děláme to pro ně moc rádi. Zůstali zde s nimi a jejich skvělými vychovateli čtyři nejstarší z nás a bylo to moc prima. Za rok se s nimi zase sejdeme, možná i dříve. Víme, že se jim všem u nás moc líbilo.

V srpnu se vydáváme s nejstaršími skauty brázdit vlny maďarského moře Balatonu a na sklonku srpna rádi vypomůžeme panu Nenkovskému s letošním Mohelnickým dostavníkem. Už se těšíme, jak tam budeme zase stavět oheň a pouštět přes bránu ty nejlepší kapely!